Chrámy

Chrám Lempuyang aneb balijské schody do nebe

Horský chrámový komplex Pura Lempuyang Luhur nacházející se na východě Bali se skládá ze 7 samostatných chrámů či posvátných míst. K výšlapu na sedmý a nejvyšší chrám je zapotřebí zdolat 1 700 schodů vedoucích skrze džungli, čímž si komplex vysloužil přezdívku „chrám tisíce schodů“.

Balijský chrám Pura Lempuyang

Výhled do okolí někdy nabídne lépe Google panoramatická fotka, než Vaše vlastní návštěva. Počasí poručit nelze.

První chrám, nacházející se hned při vstupu, je největší a nejimpozantnější, vyplatí se však navštívit všech sedm. Cesta nahoru zabere zhruba 2 hodiny a je fyzicky náročná, zvlášť s ohledem na tropické klima. Obtížnost výšlapu byste podle místní tradice neměli komentovat. Když si totiž budete po cestě stěžovat, nikdy prý na vrchol nedojdete. Komplex nabízí kromě krásné balijské architektury také impozantní výhled na okolní pohoří. Musí vám však přát počasí, což nám bohužel příliš nepřálo. Toto je jeden z důvodů, proč na Bali nejezdit v období dešťů.

Výhled do okolí skrz mraky

Historie Pura Lempuyang

„Pura“ znamená hinduistický balijský chrám neboli posvátné místo určené k uctívání předků či bohů. Lempuyang je název chrámu odvozený od slov světlo a Bůh. Chrám by se v češtině mohl nazývat „Svatý chrám Božího světla jasného“.

Chrám byl údajně založen v 11. století králem Udayana a královnou Mahendradatta, ještě v době před hindu-buddhismem, ale z původní stavby zbyla jen hromada kamení. Současná podoba chrámu byla dokončena v roce 1960 (zdroj).

Chrám Pura Lempuyang je zmiňován jako jeden ze tří nejvýznamnějších chrámů na Bali, spolu s chrámem Pura Besakih a Pura Ulun Danu Batur.

S pokladním se domluvíte česky

Balijci jsou obecně zvědaví, z kterých koutů světa turisté pocházejí, a tak se nám tato otázka nevyhnula ani tady. Jakmile pan pokladní zjistil, že jsme Čeko (typický výraz pro Českou republiku), začal s námi mluvit vcelku ucházející Češtinou! Vysvětlil nám, že komplex se skládá ze sedmi chrámů, a pokud se chceme dostat k tomu nejvyššímu, musíme zdolat úctyhodných 1 700 schodů tropickou džunglí.

Za 10.000 rupií na osobu jsme si každý půjčili tradiční šátek alá sukně nezbytný pro návštěvu posvátného chrámu. Šátek zvaný sarong slouží k zakrytí kolen, podobně jako kalhoty u nás v kostelech. Zaplatili jsme dobrovolné vstupné a vydali se na cestu.

Jeden chrám, druhý chrám…

Brána do nebes Pura penataran

Brána do nebes Pura penataran

Brána do nebes Pura penataran

První chrám, zvaný Pura Penataran se nachází hned při vstupu do komplexu. Z celého komplexu je bezesporu největší a nejoslnivější. Brána do nebes nabízí krásný výhled na posvátnou sopku Gunung Agung. Je zde také neskutečně mnoho vážek, které krouží těsně nad vašimi hlavami. Udělali jsme pár fotek, pokochali se výhledem a vydali na cestu.

K prvnímu schodu vede zhruba kilometrová asfaltová cesta (po které se dá jet na motorce). Na jejím konci byl druhý chrám, u kterého schody začínaly. Počáteční nadšení počítat schody nás rychle opustilo. Výšlap je opravdu náročný, v balijském vedru a dusnu je to skvělá posilovna. Cestou jsme narazili na mnoho stánků s občerstvením nebo i jen vodou. Většina z nich byla však zavřená, neboť jsme chrámový komplex navštívili v prosinci, tedy mimo sezónu.

Postupně jsme prošli kolem dalších chrámů, které oproti tomu prvnímu vypadají spíše nevýznamně. Z chrámu Pera Lempuyang Madya je údajně krásný výhled, nám však počasí nepřálo, a tak jsme viděli pouze mlhu. Bohužel počasí si člověk nenaplánuje a navíc se v balijských horách drží oblačnost, hlavně v deštivé sezóně.

Schody vedou pouze k šestému chrámu, od kterého jdete po stezce skrze džungli.

Stovky schodů uprostřed džungle

Bylo zde hodně komárů a dalšího nepříjemného hmyzu, ještě že jsme nezapomněli na repelent! Vůně propoceného trika byla však silnější, proto jsme se několika štípancům stejně neubránili.

V džungli mezi šestým a sedmým chrámem je také spousta opic. Často agresivní makakové se nestydí skočit vám za krk. Dávejte si pozor hlavně na jídlo, to vám mohou klidně i vyškubnout z ruky. Nejlepší strategií je si opic vůbec nevšímat a hlavně se jim nedívat přímo do očí, to ony totiž považují za známku agrese.

Modlitba probíhá v chrámu prakticky neustále

Zanedlouho jsme dorazili na samý vrchol k sedmému, tzv. Bílému chrámu, kde právě probíhala modlitba. V okolí bylo několik místních s tyčemi, kterými odháněli nestydaté opice snažící se ukrást jídlo, které je tradičně součástí balijské modlitby (dar bohům nebo předkům). Bohužel bylo stále zamračeno, a tak jsme si nemohli užít výhled na okolní krajinu. Všudypřítomná mlha však dodávala místu na mystičnosti a unikátní atmosféře.

Cestou zpátky nás zastihl monzun, a tak sestup byl o to namáhavější. Naštěstí jsme s sebou měli pláštěnky. Ty na Bali doporučuji mít s sebou v období dešťů neustále.

Za rekordních zhruba pětačtyřicet minut jsme dorazili zpět ke vchodu, kde jsme odevzdali vypůjčené sarongy a začali pociťovat namožená lýtka. Výlet na Pura Lempuyang byl magický. Vyšlápnout si 1700 schodů skrze džungli na jedné z nejvýznamnějších balijských památek je skvělý zážitek.

Kudy do chrámu

Cesta do chrámu vede skrze strmé horské serpentiny s minimem osídlení, a tak jsme několikrát zabloudili. Dvakrát jsme se ptali místních na cestu, domluva s nimi byla sice kostrbatá, nicméně nakonec jsme k chrámu přeci jen dorazili.

Nechcete-li davy turistů, jeďte

Pura Lempuyang nepatří mezi top turistická místa na Bali, což je dobrá zpráva. Na rozdíl od turisty přeplněných míst jako například Uluwatu temple se jedná o velmi klidné místo, kde pocítíte pravou balijskou atmosféru klidu a míru.

Cesta k chrámu Lempuyag není vůbec snadná a dejte pozor, ať si nezobrazujete na Google maps jiné místo s podobným názvem. Vyplatí se zeptat místních, kteří vám ochotně poradí, kterým směrem se vydat.

Vstupné do chrámu je dobrovolné, platí se pouze poplatek za zapůjčení sarongu. Na vrcholu komplexu se nachází opice, buďte tedy obezřetní na jídlo a cennosti. Zdolat 1 700 schodů v balijském horku a dusnu je opravdu fyziky náročné, ale je to vzpomínka na celý život.

Štítky: , , ,

 
Uloženo dne 9.5.2017. Rubrika Chrámy. Komentářů: 0.

Autorem článku je Pavla Kolaříková

Jsem v Indonésii na Jávě, kde učím děti anglicky. Hodně lidí se mě ptá na dojmy (díky všem za podporu) a tak o svých zážitcích píšu. Kromě Jávy jsem procestovala hinduistický ostrov Bali.

K článku zatím nejsou komentáře. Buďte první, kdo napíše komentář :)

Přidejte svůj komentář