Praktické informace o Bali

Typické Indonézské restaurace a bufety. Ukázky jídel. Jak si vybrat správnou restauraci?

Naprostou klasikou na levné stravování v Indonézii jsou malé restaurace a bufety, tzv. Warung, kde jedí i místní. Mají různé velikosti a tvary, jsou všelijaké různé kvality. Některé jsou špinavé, až hrůza. Jiné jsou špinavé méně, že to taková hrůza není.

Při cestování na Bali narazíte jednak na lepší restaurace pro turisty, kam by se možná nestyděl zajít ani pan prezident a jednak, hlavně v oblastech mimo turistická centra, na různé malé restaurace a bufety, kde jedí místní.

Ačkoliv se jako člověk z Evropy budete těchto tikajích hygienických bomb možná bát, tak pokud budete cestovat mimo turistická centra, stravování v nich se nevyhnete. Po prvních pár průjmech si vaše tělo zvykne a můžete se stravovat jako místní celkem bez rizika (samozřejmě předpokládám, že máte očkování proti žloutenkám). Někdo je odolnější a průjem vůbec nemá, jiný (jako třeba já), si pár průjmů užije. Po 2 měsících pobytu už nemám průjmy ani já.

Doporučuju koupit si probiotika, pomáhají.

Jak si vybrat dobrý Warung

Vždy se snažte najít místo, kde to vypadá živě – kde se zdá, že jídlo neleží dlouho a je čerstvé. Paradoxem je, že právě živá místa, která vypadají na první pohled špinavá a lidé tam jedí rukama (místní jedí často rukama), jsou z hlediska hygieny nejméně riziková. Na těchto místech se často vaří polévka celý den a jídlo se točí hodně rychle. Bacil tak nemá šanci přežít, nicméně vitamín bohužel taky ne. Největším rizikem jsou spíš taková rádoby turistická místa, kde nikdo nesedí a je tam prázdno.

Vitamíny si doplňujte čerstvým ovocem. Nejlepší je bydlet v hotelu, kde dávají kousky ovoce jako součást snídaně.

Pozor na pití

Pozor na pití. Na hodně místech mají čerstvé džusy. Jsou výborné, jsou v nich vitamíny, jsou opravdu čerstvé (rozmixují čerstvé ovoce jen pro vás), nicméně voda do nich přidaná je často závadná. Opět je rozlišovacím měřítkem návštěvnost restaurace. Vodu do džusu dávají většinou z takových těch velkých plastových nádob na vodu (v Čechách se používají v kancelářích a u doktora v čekárně). Pokud nádoba vypadá čistě a restaurace je hodně navštěvovaná, bude i voda čerstvá a bez rizika. Pokud tam nádoba s vodou ustrašeně čeká už dlouho, bude v ní taky spousta natěšených bakterií.

Jistotou jsou samozřejmě nápoje v uzavřených nádobách, tam neriskujete nic.

Ukázky restaurací a jídel s cenami

Warung na hlavní silnici ve vesnici Padang Bai:

Padang Bai Warung

Kuchyň je pěkně vystrčená do ulice, do vitrínky s připraveným jídlem praží slunce, což je typické:

Kuchyň

Dali jsme si ryby. Tady vidíte jejich přípravu. Bohužel je dali smažit do přepáleného oleje neokořeněné, neočištěné a nevykuchané, takže to žádná dobrota nebyla. Jedna rybka s rýží stála 40,-Kč a vůbec jsme si nepochutnali. Né vždycky se výběr jídla povede 🙂

Ryby

Petr čeká na svou rybu, jako kdyby už tušil co to bude za fujtajbl:

Petr čeká na rybu

Steak z barakudy

Ve vesnici Padang Bai jsme také našli malou pěknou restauraci pro turisty s příznivými cenami. Díky tomu, že jsme obešli všechny restaurace v ulici a prohlédli si jejich jídelní lístky, jsme měli tenhle super steak z barakudy za 50,-Kč včetně přílohy. Ve všech restauracích kolem chtěli za to samé 80,-Kč a víc, přitom kvalita byla zcela stejná. Turistům je to většinou jedno, seděli jak v těch drahých, tak levných restauracích (všechny ve stejné kvalitě).

Steak z barakudy

Levný malý bufet – domácí mikro restaurace – vesnice Padang Bai

Petr čeká na jídlo:

Levný bufet v Padang Bai

A už se nám to připravuje. Paní majitelka má radost, že si jí fotíme:

Příprava jídla

Už se to nese:

Už se nese jídlo

A co to nakonec je? Klasické Nasi Goreng, tj. smažená rýžová směs s kousky kuřecího masa, vajíčkem a oblohou. Cena 30,-Kč:

Nasi Gogeng - smažená rýžová směs

Bufet u netopýřího chrámu

Kousek od netopýřího chrámu (atrakce pro turisty) bylo spousta malých restaurací/bufetů, jeden jsme si vybrali a obsluze bez znalosti angličtiny se snažili vysvětlit, co vlastně chceme. Nepochopila nic a přinesla co přinesla. Bylo to docela dobré, jen pekelně pálivé.

Udělali jsme v tomto případě chybu a ačkoliv neměli jídelní lístek, nezeptali jsme se na cenu předem. Tohle je v některých místech typické, že se snaží vyždímat z každého turisty poslední rupii jakýmkoliv způsobem. Vždy se ptejte na cenu předem! Dopadlo to tak, že po dojedení tohoto docela dobrého nášupu po nás chtěli 140,-Kč za dvě porce, což je na takovou ušmudlanou mikro restauraci moc. Usmlouvali jsme to na 100,-Kč, tj. 50,-Kč/porce, včetně pití.

Bufet u netopýřího chrámu

Závěr? Docela to jde

Ačkoliv někdy se výběr jídla nebo cena nepovede, v zásadě jsme s jídlem na Bali dost spokojení a často si hodně pochutnáme.

Odebírejte novinky o Bali!

Přihlašte se k odběru novinek a nic Vám neunikne. Můžete teď hned:

I agree to have my personal information transfered to MailChimp ( more information )

Ze seznamu odběratelů se můžete kdykoliv odhlásit.

Štítky: ,

 
Uloženo dne 23.9.2011. Rubrika Praktické informace o Bali. Komentářů: 2.

Autorem článku je Bíbr

Bíbr je digitální nomád. Cestuje a pracuje zároveň. Díky práci na počítači může bydlet kdekoliv na zemi, jen když tam mají internet. Dříve patřil mezi lidi trávící polovinu času v kanceláři, dnes zkouší bydlet na různých místech na zemi. Jeho životní heslo je "teď!"

K článku zatím nejsou komentáře. Buďte první, kdo napíše komentář :)

Přidejte svůj komentář