Postřehy a zážitky

Nespokojenost není v Česku nebo na Bali. Je ve Vás. Využijte cestování ke změně

Už několik let jsem na cestách, potkávám spousty lidí a poznávám jiné kultury. Přátelé, na všech místech této planety jsou lidé spokojení a lidé nespokojení. To snad neexistuje ani jedno místo na zemi, kde by bylo skvěle?

Jednoduše řečeno: NE, NEEXISTUJE.

Nespokojenost není v místě pobytu. Je v lidech. (Psal jsem o tom už zde.)

Bali není ráj na zemi. I když, jak pro koho

Množí se nám tady na webu negativní komentáře jednoho člověka nespokojeného v Indonésii. Ti nespokojení vždycky potřebují být nejvíc slyšet. Tak to chodí.

Na mnoha místech zde na webu jsem psal, že Bali není „ráj na zemi“, ale zároveň že tady můžete být spokojení, jako miminko u prsu maminky. Záleží to hlavně na Vašem přístupu.

Negativní hlas se ozývá od člověka, který bydlí na ostrově Jáva. Bydlení ve velkém městě v rozvojové zemi, daleko od moře a přírody, tak to mě osobně taky nesedlo. Proto jsem na Bali a nebydlím někde v Jakartě. To dá rozum.

Jestli jste pevně rozhodnutí, že Vám ani Bali nesedlo, tak to má jednoduché řešení: prostě změňte zemi. Proto jsem doporučoval (v tomto článku): než se na Bali případně odstěhujete, tak si nejdřív zkuste zkušební dobu. Hodně lidem třeba nesedí taky Česko nebo Amerika. To záleží.

Jak být spokojený?

Úsměv! :-)

Úsměv! 🙂

 

Ale ono nejde jen o Bali, to platí obecně.

Myslíte si, že spokojení lidé mají nějak zásadně odlišnou situaci od toho, v jaké situaci jste Vy? Možná ano, ale často vůbec ne a nebo mají situaci objektivně horší. Tak jak je možné, že oni jsou spokojení a Vy ne?

Negativita mysl přitahuje

Lidská mysl má tendenci snadno upadávat do negativity. Bohužel, zároveň s tím se z té negativity těžko dostává. Více o tom v přednášce od Alison Ledgerwood:

Můžete být snadno chyceni v bludném kruhu negativity, ze kterého se těžko uniká. Když to připustíte.

Negativním smyčka je Perpetum mobile a vyskočit z ní dá daleko víc práce, než do ní naskočit. Naskakovat do negativní smyčky totiž práci vůbec nedá, ono Vás to tak nějak vcucne. Vyskočit ale musíte vědomě a vlastní vůlí.

Spokojení lidé tohle pochopili a vlastní vůlí se rozhodli být spokojení. Vy se můžete taky sami rozhodnout, jaký budete mít přístup.

Mě osobně cestování pomohlo. Je snazší změnit přístup, když se změní všechno okolo Vás. Připadá mi škoda, že někdo cestuje na druhý konec světa a jeho přístup a vnímání světa se nezmění ani o píď. No není to škoda?

Případně můžete přijmout svůj stav nespokojenosti jako něco přirozeného a prostě se nesnažte pořád být super spokojení a přijměte svou nespokojenost jako „takhle je to dobrý, tak to mám rád a tak to má být.“ Hlavně, aby se to mělo tam ve Vás uvnitř rádo.

Proč jsme tak snadno nespokojení?

Proč je tak snadné upadat do negativity, to těžko říct. Osobně se domnívám, že jde o genetickou dispozici, která je pro vývoj lidstva vysoce funkční. Právě nespokojený člověk je motivován snažit se, pracovat, dostat se „někam dál“, kde už konečně bude líp. Jenže „tam dál“ vůbec líp nebude, protože tam bude zase ten stejný člověk a s ním zase ta jeho stejná nespokojená mysl. Potvora.

Podle mě se prostě ti nespokojení v daleké minulosti víc množili, protože měli lepší schopnost přežití.

A možná je to jak říká Woody Allen: „Člověk nebyl stvořen k tomu, aby byl spokojený.“

Na podnebí záleží

Jestli jste někdy byli v teplých krajinách, tak jste určitě viděli ty spokojené lidi. Oni jsou spokojení, ale to taky znamená, že jsou líní. Proč byste něco dělali, když jste spokojení?

Vemte si, že všichni pocházíme z Afriky. Logické by tedy bylo, že v Africe bude nejvyspělejší civilizace a Afričani už budou plánovat bydlení na měsíci. A hele, je to přesně obráceně.

Vypadá to, že dokud lidi byli v super teplém podnebí, tak byli tak nějak spokojení a nic je nemotivovalo jít dál.

My Češi totiž už po dlouhé generace předků MUSÍME mít za každých okolností sehnané jídlo, střechu nad hlavou a topení na zimu. Když jste si v Česku nesehnali střechu nad hlavou, topení na zimu a jídlo, tak jste prostě umřeli.

V teplé zemi musíte tak leda najít banánovník, abyste něco pojedli a jinak je všechno jedno.

Takže logicky u nás přežili jen ustaraní bručounové, kteří měli motivaci něco dělat.

V teplé zemi přežil každý, kdo uměl najít banán. A šukat.

Máme to prostě v genech.

Rozhodněte se být spokojení. Vědomě

Jak je v přednášce od Alison Ledgerwoodové výše: pro spokojenost se musíte rozhodnout a pak na ní pracovat. Nejde to samo. Sama od sebe jde nespokojenost. Na spokojenosti, na té musíte zapracovat.

Ale v klidu. Hlavně aby se to mělo tam ve Vás uvnitř všechno rádo. Nebuďte nespokojení s tím, že jste nespokojení, to samozřejmě nikam nevede. Smiřte se se svou nespokojeností a dopřejte si trochu té spokojenosti s tím, co je.

Uvědomte si třeba, že Vaší blbou náladou se situace nezmění. Vůbec. Změní se jenom Vaše nálada: bude blbá.

Můžete zkusit meditovat, to mi hodně otevřelo oči.

Já vím, že je těžké pořádně se nadechnout a podívat se na věci s nadhledem, když jste uvnitř všech těch strašně důležitých problémů a „je to prostě hrozný.“ PRÁVĚ PROTO se mi líbí cestování a PRÁVĚ PROTO bych každému doporučil podívat se mimo svou domovinu na delší dobu. Pro získání nadhledu a poznání, že v místě pobytu „TO“ není.

Jiná věc samozřejmě je, že se Vám někde může opravdu líbit víc. Třeba kvůli podnebí, jako mě. Nebo Vám někde přiroste k srdci místní kultura a lidé. Pokud to tak je, tak proč jste na tom „blbém místě“ a nepřesunete se jinam? Jo tak, „ono to nejde.“ No tak si jděte zase nadávat. Proč ne, každý co mu vyhovuje.

Myslíte si, že jste na tom blbě?

Jestli si myslíte, že jste na tom nějak blbě, tak se podívejte na video Sama Bernse, který se narodil s vzácnou genetickou vadou zvanou progeria a je téměř jisté, že se nedožije 30-ti let. (Doplněno: Sam Berns zemřel 10. ledna 2014 ve věku 17 let)

Sam v přednášce zcela obyčejně vysvětluje svůj recept na spokojený život. Málokdo má tak těžké podmínky a vyhlídky jako on. Přesto svým mladým selským rozumem (čti logikou) dokázal přijít na to, jak být šťastný. A Sam to má někdy zatraceně těžké.

Tak se zamyslete: Jak jste na tom vlastně Vy?

Cestování Vám pomůže přijít na Vaše vlastní „štěstí“

Díky cestování jsem přišel na to, co dělá šťastným mě. Už jsem tolikrát změnil místo pobytu, že jsem zachytil shodné prvky, které dělají z místa pobytu takový pěkný pelíšek, na který rád vzpomínám.

Recept na moje štěstí se svým smyslem shoduje se Samovou přednáškou a je trapně jednoduchý:

  • Udržuju kvalitní vztahy s rodinou a kamarády. Samozřejmě v rámci možností, čili na dálku.
  • Obklopuju se lidmi, se kterými chci být.
  • Jakmile někam přijedu, co nejrychleji si najdu kamarády, se kterými je mi dobře.
  • Cvičím každý den. Mám rád bydlení blízko u fitness centra a nebo alespoň někde, kde si můžu zaběhat a třeba zacvičit jógu. Pohyb znamená hodně!
  • Potřebuju mít kvalitní spánek. Mám ucpávky do uší pro případ hluku.
  • Potřebuju svoje soukromí. Ideální je vlastní byt, ale vlastní pokoj stačí. Souvisí to také se spánkem.
  • Potřebuju mít místo, kde můžu v klidu pracovat na počítači a mám tam vhodné posezení (v posledních dvou bytech jsem si vyrobil vlastní stůl – ti koukali na českého kutila).
  • Mám rád slunečné země.

To je přátelé vše. Když se tohoto držím, tak jsem šťastný. Žádná věda to není, no ne?

K cvičení a pohybu je skvělá tato přednáška:

Specifika Bali

Bali je každopádně v rozvojové zemi zvané Indonésie. Z toho vyplývá, že kvalita života není vyšší než v ČR. Nevím proč někdo čeká, že tu najde lepší právní systém než v USA a lidi pracovité jako včeličky se schopnostmi MacGyvera.

Pokud se na Bali chystáte, tak nejlíp uděláte, když nebudete očekávat vůbec nic a jen budete poznávat. Fotky z časopisů a články Vám vůbec nic nenapoví o tom, jak s na Bali budete cítit právě Vy.

Nevýhody života v rozvojové zemi někomu bohatě vynahradí kultura úsměvu, kde mají rádi ceremoniály a všelijaká cingrlátka a barevné ozdoby. Ostrov, kde je krásná příroda a teplé moře. Místo, kde je hodně přistěhovalců, se kterými můžete diskutovat o problémech z hlediska západního člověka. Podnebí, kde je neustále teplo a můžete jezdit celoročně na motorce. A tak dál.

Pokud je Vaší hlavní prioritou pohodlí moderní země, tak se poohlédněte po zemích, které mají na cenové mapě vyšší barvu, než ČR.

Tak se mějte pěkně a buďte spokojení a šťastní 🙂

Odebírejte novinky o Bali!

Přihlašte se k odběru novinek a nic Vám neunikne. Můžete teď hned:

I agree to have my personal information transfered to MailChimp ( more information )

Ze seznamu odběratelů se můžete kdykoliv odhlásit.

Štítky: ,

 
Uloženo dne 25.3.2015. Rubrika Postřehy a zážitky. Komentářů: 27.

Autorem článku je Bíbr

Bíbr je digitální nomád. Cestuje a pracuje zároveň. Díky práci na počítači může bydlet kdekoliv na zemi, jen když tam mají internet. Dříve patřil mezi lidi trávící polovinu času v kanceláři, dnes zkouší bydlet na různých místech na zemi. Jeho životní heslo je "teď!"

27 komentářů k “Nespokojenost není v Česku nebo na Bali. Je ve Vás. Využijte cestování ke změně”

  1. Dne 31.3.2015 at 14:08 Dworza responded with... #

    Hele lisi se to clovek od cloveka. Stejne jako v Cechach nekdo ke spokojenosti potrebuje zit v Praze, tak nekomu je z toho na bliti a potrebuje zit na vsi. Ja uz bych asi nedokazal zit v Cechach – sere me tu kde co…od systemu po chovani lidi. Momentalne ziju teda jen kousek na zapad, ale mam to spis jen jako prestupni stanici na to, abych nahrabal zkusenosti, € a pripadne si zajistil i nejakej pasivni prijem, pred tim, nez se odstehuju na delsi cas pryc z Evropy.

    Stejnym zpusobem mi nevyhovuje zivot na Bali a asi bych tam nedokazal stravit vic casu, nez tejden nebo dva… Je to dany vic vecma.. jednak pracuju v korporatni sfere a kdyz uz bych na Bali sehnal praci, tak za mizerny prachy, jednak mi vyhovuje cvrkot velkomesta a taky naprosto zboznuju to, jak je clovek na Jave, jakozto bule, neco extra 😀 (komu by se to taky nelibilo). Na Bali mi toho vadi vic, ale jedna z veci, ktera me sere nejvic je to, kolik je tam turistu. Z toho duvodu se mi jevi jako idealni zit ve velkomeste a jako spousta expatu v patek po praci sednout do letadla a zaletet si na vikend se valet ***nekam***. A clovek se nemusi omezovat jen na Indonesky ostrovy – JKT-BKK stoji od AirAsia prakticky stejne jako JKT-DPB a obdobne je to s celou JV Asii.

    Nerikam, ze ze Java je cast sveta, kde by clovek chtel zit celej zivot…to rozhodne ne…kdyz tak nad tim premejslim, tak je vlastne docela odporna, jidlo za moc nestoji a ani tam neni moc co k videni..ale z nejakyho neznamyho duvodu me to tam proste porad tahne zpatky a myslim, ze kdyz ma clovek pred 30 a ma prachy, tak je to jedno z nejlepsich mist na svete na to, prozit tam 2-3 roky zivota 🙂

    Ale obdobne premyslim i nad zivotem v Brazilii…Takovy RdJ by urcite nebylo od veci 🙂

    • Dne 31.3.2015 at 16:51 Bíbr responded with... #

      Jojo, ten pocit, že jsi něco extra jen díky tomu, že existuješ, ten je fajn 😀

      Já si už města v rozvojových zemích užil dost a teď mi nevyhovujou. Po nějakym čase v Manile jsem si už prostě řekl, že tohle nechci. Ale kamarád si tam spokojeně chrochtal skoro rok, takže fakt záleží na člověku.

      Brazílie by taky nemusela být špatná, ale je už pekelně drahá. Bali časem taky bude, ale zatím to pořád je dobrý, tak má asi smysl být spíš na Bali.

      Když se budu držet tématu článku, tak mi ale hlavně připadá podstatný, že víš co chceš a to prostě děláš. Ne jako jiní, kteří si sami vlezou mezi kaktusy a pak nadávaj, že to píchá. Každej má kaktusy v něčem jiným, tak se podle toho musí zařídit.

      Ale taky platí, co řekla jedna paní, která přežila koncentrační tábory. Zeptali se jí, „Jste šťastná?“ „Ano, jsem. Protože to umím.“

  2. Dne 10.4.2015 at 15:02 Janka responded with... #

    Ahoj,

    dík za vcelku inspirativní čtení takhle navečer 🙂

    Po shlédnutí všech připojených videí mě to jen utvrdilo v tom, že každý je strůjcem svého štěstí. Pokud člověk nechce být šťastný a na všem bude jen hledat negativa tak sám nikdy nic nedokáže. Pokud se ale postaví k výzvě co mu život předložil s alespoň trochu pozitivním přístupem, zvládne prakticky cokoli. Člověk je zatraceně přizpůsobivý tvor, někdy až moc.

    Já odjela z Bali jen před týdnem, teď jsem v Austrálii a za pár dní pojedu zpět do čech, ale zdá se jen pro to, si sbalit kufry. Něco málo už jsem si taky procestovala, na nějakých místech žila, a na Bali se mi zalíbilo sakra dost 🙂

    Jedna z mála zemí, kde i jako sama ženská jsem neměla pocit, že mě někdo okrade nebo něco hůř. Kde se na vás lidé směji už od rána, kde si dělají legraci z vašeho jména a říkají ho do hromady s jejich vlastním a strašně je to baví 🙂 Místní lidi mají heslo, že na prvním místě je především rodina, jsou schopni nepřijít do práce, protože rodina potřebovala pomoc. Na jednu stranu to evropana naštve, protože on potřeboval servis, ale na druhou, je to přece skvělé. Každý z nás by chtěl, aby tohle pro něj jeho bližní dělali! Tohle bychom měli všichni mít na paměti. Toto je jeden z důvodů, proč se i já chci aspoň na nějaký čas přesunout na Bali a vyzkoušet si život tady. Nasát aspoň trošku toho přístupu, který je v Evropě už dávno v háji zeleném zapomenutý.

    Takže Bíbre snad se někdy potkáme u Bintangu 🙂

    • Dne 10.4.2015 at 16:16 Bíbr responded with... #

      Krásně napsáno Janko. Tak na viděnou u koktejlu u západu slunce, které jsou na Bali jedny z nejhezčích na světě a hlavně jsou super skoro každý den 🙂

  3. Dne 18.4.2015 at 13:47 Vojta responded with... #

    Pěkný a zajímavý článek.
    jinak Sam Berns již nežije, před rokem umřel ve věku 17 let.

    • Dne 18.4.2015 at 17:43 Bíbr responded with... #

      Díky Vojto. To mě mrzí. Za svůj krátký život toho stihl hodně.

  4. Dne 19.4.2015 at 17:07 Marek responded with... #

    Moc krásný článek, já jako čech (i když „říznutý“ němcem) jsem v Česku hodně nespokojený. Denodenně si říkám a nadávám, jak je to tu hrozné, jak se tu všichni mračí, jak je tu blbé počasí, není tu moře ani palmy a hlavně ani lidi, kteří by mě zajímali.
    Oproti tomu moje rodina (mamka s tátou) jsou češi jako dělaní. Milují českou přírodu, chodí na houby, jsou strašně praktičtí a materialističtí, mamka chodí do práce kterou nesnáší.
    Dlouho jsem byl se svým životem nespokojený. Ta nespokojenost vlastně ještě ani úplně nezmizela. Ale hlavní bod mé „cesty ke štěstí“ bylo, když jsem si zarezervoval letenky na Bali (do zahraničí jdu snad po 3 letech, nikdy jsem neletěl letadlem ani nevypadl z Evropy.) To se můj život najednou rozzářil, a to jsem tam zatím ještě ani nebyl – letím až v červenci místo školy.
    Indonésii jsem si ale nevybral jen tak náhodou. Totiž, asi před dvěma lety jsem na internetu potkal jednu moc milou dívku. Moc si rozumíme a když si voláme v angličtině, tak je to něco nezapomenutelného. Nikdy nám nedojdou témata k povídání a nikdy se spolu nenudíme. Tato (snad nejlepší) kamarádka mě vždy přemlouvala, ať se za ní přijedu do Indonésie podívat. A teď se náš společný sen splní.
    Takže má pointa zní asi tak. Jsem rád, že jsem se narodil do doby, kde není žádný komunismus, kde mohu cestovat kam chci a kdy chci a nemusí to nutně stát tolik.
    Doufám, že tato cesta mi otevře oči, doufám, že svůj život změním a začnu si ho pořádně užívat. Protože, i když mám rád peníze, nechci celý život zůstat sám v téhle zaprděné vesničce se zaostalými názory a myšlením.
    Doufám, že jsem tu někoho mým „příběhem“ snad třeba i inspiroval, snad bude těch lidí, co si plní sen víc. To proto, aby se pořád nemračili a začli něco dělat.

    • Dne 19.4.2015 at 18:26 Bíbr responded with... #

      Hezký příběh, jsem zvědav na konec, dej pak vědět 🙂

    • Dne 20.4.2015 at 13:51 Dworza responded with... #

      Ehm…nechci bejt hnusnej, ale dej si bacha na 2 veci:
      1) prakticky zadna indonezanka nebere antikoncepci
      2) prakticky kazda indonezanka doufa v to, ze si nabrnkne evropana, australana, americana nebo japonce, kterej je vezme s sebou domu

      To jen takova prakticka rada…treba prijde vhod.. 😀

      • Dne 8.6.2015 at 21:34 Marek responded with... #

        Nejsi hnusnej, ale jsem gay takže žádný strach 😀

        • Dne 9.6.2015 at 09:56 Dworza responded with... #

          Lol…ok 😀 Tak pokud budes vyhledavat nejakou neheterosexualni zabavu, tak si v Indonesii rozhodne uzijes 😉 Prestoze je to muslimska zeme, tak homosexualita je tam brana dobre a mistni kluci samozrejme Evropany naprosto milujou 😀 Kamarad (gay) se kterym jsem v Indonesii byl, si ten vylet doted pochvaluje a moc rad na nej vzpomina 😀

          • Dne 9.6.2015 at 17:46 Marek responded with... #

            😀 😀 Tak to díky za informace 🙂

  5. Dne 26.4.2015 at 22:16 Lukas responded with... #

    Zdravim hosi,

    aj ja sa chystam za cca mesiac na Bali. Nejak sa mi ta JV Azia zapacila po dovolenke v januari na Filipinach. Tento krat budem cestovat sam a verim, ze dobrych ludi spoznam na mieste. Tiez planujem najst v zivote novy smer a dufam, ze mi tento trip pomoze.
    Len chcem povedat, ze tato stranka je super, nasiel som tu kopec uzitocnych rad a za posledne 4 dni som tu stravil vyse 24 hodin 😀
    Este raz vdaka za inspiraciu a vela stastia 😉

    • Dne 26.4.2015 at 22:26 Bíbr responded with... #

      Ahoj, jsem rád že se ti tady líbí a přeju šťastnou cestu! 🙂

  6. Dne 5.5.2015 at 11:34 Petr responded with... #

    Ahoj

    Mohl bych se zeptat na tvuj nazor – chystam se po cca 10 letech na Bali, ale skoro vsichni me od toho odrazuji, rikaji ze z Bali se stala zumpa, tuny odpadku, smrad jak na smetisti, mistni lidi uz nejsou tak privetivi jako driv, mnohem vic turistu nez byvalo … co si o tom myslis?

    Viz treba tenhle clanek: http://www.changesinlongitude.com/kuta-beach-bali-trash/ … a netyka se to jenom Kuty, kamoska tam ted byla, jeli nekam snorchlovat a misto ryb plavali mezi igelitovymi sacky … a nebo surfarsky buh Kelly Slater a jeho znechuceni nad Bali: http://www.thebalitimes.com/2012/04/30/slater-slams-balis-dirty-beaches/

    Diky
    David

    • Dne 5.5.2015 at 17:06 Bíbr responded with... #

      Ahoj Davide, Bali se hodně rychle vyvíjí a odpadkáče se staví až po domech, bohužel. Jsou dny, kdy příliv přinese na Kuta beach věci, který měly být v odpadkáči a né v moři. Není to každý den a pořád, ale někdy ano. Oni to vždycky vyčistí. Pokud nejsi párty člověk, tak se vyhni Kutě a budeš v pohodě. Celý jižní cíp začíná být (nebo už spíš je) dost turistický, i když Bukit ještě úplně ne. Je to hlavně Kuta (turisti) a Denpasar (místní). Znečištění životního prostředí je na Bali aktuální problém a pokud chceš lidmi nezasaženou přírodu, tak si vyber nějakou oblast bez turistů. Ale nezapomeň si vzít slovníček Indonéštiny. Jinak z okolních zemí, třeba Filipíny jsou fajn, ale taky to není země s medailí za ekologii, jestli mi jako rozumíš. Tohle jsou všechno rozvojové země, který při běhu za moderníma zeměma zakopávaj o všelijaký problémy, který se snaží za běhu řešit. Možná bys mohl zkusit Vietnam, ale tam zase lidi nadávaj na místní, i když mě se tam líbilo.

    • Dne 6.5.2015 at 11:02 Dworza responded with... #

      Hele zalezi na tom, co od toho ocekavas. Treba moje ceska ucitelka indonestiny rikala, ze uz by na Bali ani jet nechtela,protoze ho pamatuje od nejakyho roku 1950 a z toho jak to vypada ted (naposledy byla asi pred 10 lety), je znechucena 🙂 Na druhou stranu mam kamaradku, ktera stridave zije na Bali v Amedu a Cechach/Novym Zelandu uz nekolik let a porad Bali bezmezne miluje. Pravdou ale je, jak pise Bibr, ze Indonesani si s ekologii hlavu fakt nelamou – a Bali je na tom jeste docela dobre – tam se aspon trosku snazi mistnaci i cizinci se spasitelskym komplexem 😉 Java je na tom o poznani hur…viz treba reka Ciliwung, ktera protejka Jakartou.

      • Dne 6.5.2015 at 18:54 Bíbr responded with... #

        Jáva je taková esence rozvoje v tomhle regionu světa. Je to tam všechno umocněný přelidněností. Já si myslim, že je to hodně zajímavý vidět, ale samozřejmě to není dovolená na pláži, je to o něčem jinym. Po příjezdu z Novýho Zélandu by ovšem byla poněkud šokující 😀

        Ach, Bali v roce 1950, to muselo bejt něco, když se podívám na starý fotky: http://www.zivotnabali.cz/postrehy-zazitky/stare-fotky-z-bali-nahore-bez/

        Přesně, záleží co člověk chce. Třeba na super pláže je fajn Karibik, ale je to tam dražší než v ČR a na některejch ostrovech je to nebezpečný a jsou tam nepříjemný lidi.

  7. Dne 6.5.2015 at 23:26 Petr responded with... #

    Diky za vase komentare. Do Indonesie jedu hlavne surfovat, vlastne jsem se rozhodoval mezi Bali a Zapadni Javou. Rad bych nekam, kde neni moc lidi a odpadku, ale zaroven se tam da rychle dostat (zatim jedu jen na mesic, priste snad na dyl), levne bydlet a potkavat se s peknejma Evropankama nebo Australankama 🙂 Taky jsem ted na Zelandu, takze latka je nastavena vysoko 🙂

    • Dne 7.5.2015 at 10:45 Dworza responded with... #

      Uh…proc by se Evropan chtel v Asii potkavat s Evropankama, kdyz ti kazda krasna Javanka (Balijka rozhodne ne :)) padne k noham? 😀 Mimo to co jsem tak slysel a i videl, tak na Bali vetsina holek taky jede za exotikou, protoze belocha si muzou nabrnknout i doma 😉

      Jinak pokud jedes na surf a chces to mit s nejakym pohodlim a jedes na cas, tak Bali je pro tebe jasna volba. Na jave by byl problem s dopravou, domluvou, nejakym „zapadnim standardem“ a v neposledni rade i s tema bilyma holkama 😀

      • Dne 7.5.2015 at 23:58 Petr responded with... #

        Mne se exoticky holky moc nelibej 🙂 Naopak mam dojem, ze nejhezci Evropanky vzdycky potkavam na cestach a ze jsou i tak nejak otevrenejsi, jak jsou daleko od svych domovu, a chteji si vic druzit … v porovnanim s tim, kdyz prijedu do Cech a oslovim nejakou slecnu, tak se na me diva jak na uchyla 🙂

        Diky za tip, dam na zkousku to Bali, nekdy kolem Vanoc tak na mesic, byt to neni hlavni surf season, tak podle internetu by se melo dat dobre surfovat na vychodnim pobrezi kolem Nusa Dua

  8. Dne 7.7.2015 at 23:19 ysn responded with... #

    Přínosné čtení, trocha filosofického zamyšlení nebyla na škodu a zároven úsměvné….:-) Těším se na Bali…..už brzy….:-) díky za poskytnuté informace…:-)) Y.

    • Dne 8.7.2015 at 08:11 Bíbr responded with... #

      Díky a ahoj u rýžových polí 🙂

  9. Dne 3.8.2015 at 12:17 Jiřa responded with... #

    Hezke a zajímave čtení a pro me i trochu prinosne. Take myslím že člověk by měl začít sam u sebe … najít vnitřní klid a myslet pozitivne. Přijímat malickosti ktere mu život nabízí a radovat se z nich. Rada cestuji a kdo ví třeba také skončím na nějakém ostrove i když si myslím že lidé jsou všude stejni dobří i spatni

    • Dne 3.8.2015 at 20:42 Bíbr responded with... #

      Život je každopádně krásnej 🙂

  10. Dne 22.11.2015 at 18:43 drambejz responded with... #

    Jojo, to uz tak byva, ze lidi, co jsou spokojeni, si mysli, ze to je jejich zasluha 😉 (a naopak, ze kdyz je nekdo nespokojenej, tak si za to muze sam) Ale je to jako kdybych pokladal za svoji zasluhu to, ze mam dve nohy nebo jsem dobrej v matematice.

    Kdyby to bylo tak jednoduchy, a spokojenost si clovek mohl ‚udelat‘ sam v hlave, tak proc se tahat nekam na Bali, a nesedet misto toho pod mostem nekde v CR v okresnim meste, popijet krabicovy vino A BYT SPOKOJENEJ? 😀

    • Dne 22.11.2015 at 23:25 Bíbr responded with... #

      Pokud je to to, co chceš, tak spokojenej budeš 😉

Přidejte svůj komentář na Marek