Postřehy a zážitky

Připadám si na Bali jako rocková hvězda

Atmosféra na Bali je úplně jiná, než atmosféra v Evropě. Lidi jsou tu otevření, hned se s každým kamarádí, prostě pohoda. Někdy se Evropanovi může zdát, že jsou až otravní. V Evropě, když se někoho ptáte každý den, kam jde, jak se má a jaký má plán, tak jste divní. Tady je to normální.

Náš pan domovník žije v přízemí domu i s rodinou a jak on, tak jeho žena, kdykoli mě potkají, tak se ptají „Haló, jak se máš! Jaký máš dneska plán? Kam jdeš?“ Kdykoli za nimi můžu přijít a prostě jen tak prohodit pár slov. Problém je jen v tom, že anglicky mluví jen jeho žena a to ještě dost blbě. Takže si moc nepopovídáme.

Matoucí pro nováčka na Bali je, že se do toho míchají prodavači a rádoby kamarádi, kteří chtějí jen něco prodat. Tím pádem se může stát, že si připadáte, že vám každý jen něco prodává a kamarád není nikdo. Zvlášť pokud jste jen v turistických centrech. Je to prostě maglajs lidí, kteří jsou opravdu jen kamarádský a těch, co něco chtěj.

Rocková hvězda?

Připadám si někdy, když je dobrej den, fakt jak rocková hvězda. Na pláži včera se procházíme s Petrem a nejdřív za námi přišla postarší Španělka, jestli jí můžeme vyfotit. Udělali jsme jí pár fotek (Španělka vedle slunce zleva, Španělka velde slunce zprava), pak se fotila se mnou, pak pokec, ale nějak nás to neuchvátilo, tak jsme se rozloučili a pokračovali dál.

Za chvíli přišla místní holka, opět jestli jí můžem vyfotit, tak jo. Žádné dlouhé řeči, prostě jsme jí vyfotili a šli.

Pak se najednou objevily dvě místní holky, jestli se můžou vyfotit s námi! Tak jo, takže na střídačku mají fotky s náma, každá jednu s oběma z nás. Prý jsou z jiné části Indonésie a přijeli na dovolenou. Hopsaly radostí, jak mají super fotky. Vědí o mě něco, co já nevím?

Děti na ostrově Gili TrawanganSmích je na Bali všude

V supermarketu se tu holky krásně smějou, je to jak sen. Kouknu na holku, usměju se, protože mám sakra skvělou náladu, protože sakra jsem na Bali! A ony se smějou zpátky, prostě jen tak. Stejně tak chlapi, lidi se tu prostě na sebe smějou.

Tohle se mi tu líbí snad nejvíc, štvou mě ty Evropanky a vůbec lidi, co se vůbec nesmějou a nedívaj do očí. Tady spolu lidi mluví jen tak, dívají se do očí, je to super. Když nechceš nemusíš, když chceš vždycky někdo rád prohodí pár slov. Po posledním příjezdu do Čech jsem se zkoušel dívat lidem do očí a smát se. Po týdnu jsem to vzdal. Chytit něčí pohled nebo dokonce úsměv je věc tak ojedinělá, že po čase člověk opět zapadne do davu a chodí s očima upřenýma k zemi.

Před pár dny jsem tady na Bali v supermarketu oslovil nějakou pěknou slečinku u pultu s mobily, sympatická. Chvíli jsme si povídali a ona pak, že tady za rohem je její přítel. Tak řikám, že to jsem teda smutnej. Sranda, žádný problémy, prostě pohoda, žádný naštvání nebo tak. Dneska jsem byl ve stejném supermarketu znovu a ten přítel na mě mával a s úsměvem mě zdálky zdravil.

Líbí se Vám tento článek? Tak ho sdílejte, posílejte na Facebook, Twitter, kamkoli 🙂

Komentujte, máme komentáře rádi. My je přímo milujeme 🙂

Odebírejte novinky o Bali!

Přihlašte se k odběru novinek a nic Vám neunikne. Můžete teď hned:

I agree to have my personal information transfered to MailChimp ( more information )

Ze seznamu odběratelů se můžete kdykoliv odhlásit.

Štítky:

 
Uloženo dne 19.8.2011. Rubrika Postřehy a zážitky. Komentářů: 6.

Autorem článku je Bíbr

Bíbr je digitální nomád. Cestuje a pracuje zároveň. Díky práci na počítači může bydlet kdekoliv na zemi, jen když tam mají internet. Dříve patřil mezi lidi trávící polovinu času v kanceláři, dnes zkouší bydlet na různých místech na zemi. Jeho životní heslo je "teď!"

6 komentářů k “Připadám si na Bali jako rocková hvězda”

  1. Dne 19.8.2011 at 09:49 DisOrder responded with... #

    woe, proc se po tydnu v CZ vzdas a prestanes se smat?! to se mi nelibi! ja se smeju stale…
    🙂
    deme rough ALE vzdy s usmevem!!!

    • Dne 19.8.2011 at 13:13 Bíbr responded with... #

      Já ti nevim, prostě se přizpůsobim většině, jdu s proudem. Deme rough! 😀

Přidejte svůj komentář