Postřehy a zážitky

Atmosféra, vůně a chuť ostrova Bali. Různé dojmy, životní úroveň Indonésanů

Ze všech dojmů se mi vytvořila v hlavě písmenková polévka. Ochutnejte pár lžic postřehů o ostrově Bali v Indonésii, po necelých dvou měsících života na tomto ostrově.

Bali je velmi rozmanité. Na své si tu přijde zhýčkaný turista zvyklý na luxus, baťůžkář s minimálním rozpočtem, milovník jídel nebo asketa, muslim, křesťan, hynduista… Je tu nejen směs různých lidí z Indonésie, kteří sem přijeli za prací nebo za zábavou, ale také směs lidí z celého světa – někteří přijeli na krátkou dovolenou, jiní se tu rozhodli žít. Bali je nejen destinace pro „bílé turisty“ z různých zemí, ale také oblíbená destinace pro dovolenou Indonésanů.

Životní úroveň Indonésanů na Bali

Místní mají průměrně plat 3000,-Kč/měs. a to opravdu není moc. Nájem za ošklivou místnost platí tak 500-1000,-Kč/měs., pak nutně potřebují motorku. Ze zbytku si kupují rýži s kousky kuřete nebo podobně jednoduché jídlo a nemají ani moc peněz na ovoce. Pestrá strava plná všech potřebných živin je pro hodně Balijců luxus. Takže život pro Indonésany není jednoduchý. I přesto jsou milí a je tu bezpečno.

Sociální systém?

V zásadě na Bali není sociální systém, kdo nedělá, prostě umře nebo musí žebrat. Pojem „od výplaty k výplatě“ tu má zcela jiný rozměr. Nemají povinné zdravotní pojištění, musí si ho platit sami a stojí 2000,-Kč/měs. Není to však klasické zdravotní pojištění, na jaké jsme zvyklí v ČR.  Je to spíš jakási kombinace životního pojištění a zdravotního pojištění a nejde o plnohodnotné zdravotní pojištění, na jaké jsme zvyklí v Evropě.

Emigrantka z Čech, kterou jsme zde potkali, je pojištěná u německé zdravotní pojišťovny s kanceláří v Hong Kongu. Místní „zdravotní pojištění“ pro ní není dostačující. A v Indonésii je opravdu potřeba mít o tyto věci dobře postaráno, protože zde neexistuje nic jako povinná péče státu o člověka nebo minimální zdravotní péče pro kohokoliv odkudkoliv. Tady, když nemáte peníze ani pojištění, tak můžete mít jakoukoliv nemoc nebo úraz a nechají vás prostě umřít. Není tu nikdo, kdo by péči zaplatil, žádný bohatý taťka stát, který se postará.

Nemají důchod, důchod dostávají jen lidi, kteří pracují pro vládu. O staré lidi se musí postarat rodina.

Daně?

Místní v zásadě neplatí daně. Například prodavač u stánku na ulici neodvádí žádné daně. Je to dokonce legální. Lidé do příjmu 100t. korun ročně jsou totiž od daní osvobozeni. Naproti tomu třeba restaurace má platit daň 10% z tržby (nikoliv ze zisku, ale z tržby). Samozřejmě, že všichni podvádějí. Když jsem jedné rodině vysvětloval, jak fungují daně u nás, tak to zpočátku nechápali.

Na Bali daně na nejnižší úrovni fungují formou poplatků za různé věci. Třeba i za dlouhodobý pobyt, pokud nejste Balijec, musíte platit 80,-Kč měsíčně na policejním okrsku. Mají tu DPH, ale to platí jen velké firmy. Má to svou logiku – jak můžete chtít daně po někom, kdo má sotva na jídlo?

„I když dělám na sebe, musím platit daně a odvody a jsou to vysoké částky,“ vysvětluju místní rodině.
„Jakto? Jak někdo ví, kolik máš platit?“
„Musím si vést účetnictví. Vedu si pečlivou evidenci příjmů a výdajů a ze zisku platím vysoké daně.“
„Aha,“ podivují se.

Nicméně, když jim vysvětluju náš sociální systém, školství zdarma, zdravotnictví zdarma a další „normální“ věci, dost se jim to líbí. Taky by radši platili a měli výhody. Když jim ale vysvětluju, že z těch peněz taky platíme nemakačenka, kteří systém zneužívají, tak jsou nadšení o dost méně 🙂

Rodina mi vysvětluje, „tady, když někdo nedělá, tak umře. Nikdo mu nic nedá. Když je někdo nemocnej a nemá pojištění ani peníze, doktor mu nepomůže a nechá ho umřít.“

Rýžová pole na Bali

Hygienické předpisy?

Nikdo na Bali nedodržuje nějaké předpisy. Detailně o oficielních předpisech nic nevím, ale asi tu není nic jako hygienická stanice nebo Česká obchodní inspekce 😀

Stáří, úmrtí

O staré lidi se v Indonésii musí starat rodina, jinak prostě umřou. Když někdo umře, jeho tělo se spálí při obřadu. Jsou tu i hřbitovy, protože jsou na Bali i křesťani, ale Balijci tělo spálí a je fuč. Často je vidět na pláži zbytky po spáleném dřevěném loži se zemřelým. „Někdo umřel,“ komentuje místní dívka zbytky po spáleném loži na pláži. Na spálení těla používají benzín a pomůžou si i letlampou.

Při spalování mrtvol je prý nejhorší, že jak se pálí tělo, stahují se šlachy a sem tam vystřelí ruka nebo noha. Taky je prý dost odporný zvuk puknutí lebky. Nechutné, že? Osobně jsme to neviděli, známe obřad spalování zesnulých jen z vyprávění.

Ti nejchudší nemají peníze ani na obřad spálení zesnulého. Pro tyto případy zde existují dočasné hřbitovy. Chudá rodina tělo zesnulého dá do dočasného hrobu, maximálně prý na 5 let. Do 5 let zemřou další lidé a rodiny všech těchto zesnulých se pak složí na hromadný pohřeb (spálení těl). „Jednou jsem tu viděla hormadný pohřeb se sto těly,“ sdělila nám emigrantka z Čech.

Muslim kouká na moře, Bali

Směs lidí všech povah

Jsou tu lidé různí, asi jak jsou pomíchané kmeny a náboženství. Někteří lidé jsou volnějších mravů (sex kdykoli a kdekoli), jiní jsou naprostí puritáni (sex až po svatbě apod.). Je to prostě mix. Indonésie je mix všeho a ještě k tomu turistů, takže potkáte opravdu různé lidi.

Balijka a Australan

Například před pár dny jsem poznal ženu, 38 let. Byl jsem u ní na návštěvě. Nic s ní nemám, aby bylo jasno, pouze jsme se skamarádili. Má dlouhodobě pronajatou místnost v novostavbě s vlastní sprchou a záchodem. Má pronájem na 25 let za 600t. korun. To je zde mimochodem běžné, používat dlouhodobý pronájem místo osobního vlastnictví. Málokdo prodává byt nebo pozemek do osobního vlastnictví, většinou jsou v nabídce dlouhodobé pronájmy na desítky let. Hard Rock Café u pláže je prý také na pronajatém pozemku.

V bytě má LCD televizi, lednici, pěknou postel a prostě normální vybavení bytu dle evropského standardu.

Kde na to vzala? Vše jí zaplatil Australan, kterého poznala před 8 měsíci. Platí jí všechno, posílá jí peníze. Je to nějaký malíř pokojů nebo lakýrník. Vydělává 120t./měs., což je v Austrálii běžné.

Australani na Bali jezdí a jsou tu za boháče, nicméně je jich tu hodně, takže to všichni znají a nejsou z nich „na větvi.“ Jsou to pro ně chodící dolary. Jsi bílej? Tak to jsi chodíci bankomat 🙂

Australani taky dost holdují alkoholu a jsou hrubí. Nemají na Bali dobrou pověst, ale mají peníze.

Australan té holce platí, aby nepracovala. On nechce aby pracovala, asi žárlí bo co. Takže ona se celý den nudí a neví co má dělat. Jemu je přes 40, má 4 děti a je 2x rozvedený. Prý vypije 15 silných piv za den. Takže alkoholik.

Australan se sem asi přestěhuje a bude tu podnikat, třeba koupí dům a bude ho pronajímat turistům. Tohle dělá hodně lidí, co se sem rozhodli emigrovat.

Paní s přepravkou na hlavě na Bali

Je to prostě směs!

Čili takovéhle různé věci se tu dějou. Do toho jsou na Bali holky, které žádného Australana nechtějí a nemají je rádi. Do toho jsou Balijci, co nemají pomalu na jídlo. Do toho jsou zde na dovolené muslimové, kteří jsou z ostrovů, kde za nemanželský sex je pokuta od policie. Do toho jsou na ulici prostitutky. Jsou tady bohatí emigranti, co bydlí v krásných vilách. Všude kolem jsou nádherná rýžová pole tak zelená, až přechází zrak. Jsou tu surfaři pojídající halucinogenní houbičky. Jsou tu milí místní lidé, kteří by mouše neublížili a vždycky rádi pomůžou. Jsou tu darebáci, co by obrali i matku. Je tu levno, je tu draho. Prostě mix všeho možného.

Pláž Kuta, Pantai Kuta

Líbí se vám tento článek? Tak jej posílejte na Facebook, sdílejte, komentujte 🙂 Máme komentáře rádi, my je přímo milujeme! 🙂

Odebírejte novinky o Bali!

Přihlašte se k odběru novinek a nic Vám neunikne. Můžete teď hned:

Ze seznamu odběratelů se můžete kdykoliv odhlásit.

Štítky: ,

 
Uloženo dne 10.9.2011. Rubrika Postřehy a zážitky. Komentářů: 3.

Autorem článku je Bíbr

Bíbr je digitální nomád. Cestuje a pracuje zároveň. Díky práci na počítači může bydlet kdekoliv na zemi, jen když tam mají internet. Dříve patřil mezi lidi trávící polovinu času v kanceláři, dnes zkouší bydlet na různých místech na zemi. Jeho životní heslo je "teď!"

3 komentáře k “Atmosféra, vůně a chuť ostrova Bali. Různé dojmy, životní úroveň Indonésanů”

  1. Dne 30.7.2017 at 12:35 Ladislav responded with... #

    žíl jsem dva a pul roku v Kambodze v letovisku Sihanoukville 2012-2015, je to tam uplne stejne jak se pise i tady o Bali.
    Na Bali se chystam pr. rok 2018. tak navidenou na Bali

    • Dne 31.7.2017 at 09:44 Bíbr responded with... #

      Bezva, tak na viděnou 🙂

Odkazy na tento článek jinde:

  1. 3 tipy, jak sehnat práci na Bali. Radíme po roce pobytu - 15.7.2012

    […] rozvojovým zemím a je to tropický ráj, ale průměrná mzda je pár tisíc korun a životní úroveň Balijců rozhodně není na úrovni Evropy. V šedesátých letech na Bali ještě chodily domorodky nahoře […]

Přidejte svůj komentář

Novinky na e-mail

Zadejte svůj e-mail a budu Vám posílat upozornění na nové články a zajímavosti z Bali určené jen pro odběratele.

Váš e-mail: